Paralelní světy aneb Rok 1968 v Brně očima cenzora

Srpen 68 003Ještě nikdy nepublikované snímky i plakáty ze soukromých sbírek a archivů. Ale především trochu jiný pohled. Řečeno sci-fi terminologií, něco jako paralelní světy nabídne návštěvníkům připravovaná výstava Muzea města Brna na Špilberku pod názvem Rok 1968 v Brně očima cenzora. „V prvotním plánu jsme chtěli připomenout, že letos v srpnu uplyne rovných padesát let od okupace ČSSR. V tom druhém bychom rádi ozřejmili návštěvníkům, jak se podání skutečných událostí deformovalo téměř v současném čase i o jejich druhém životě, který probíhá dodnes," přibližuje kurátor výstavy, historik Martin Samson, podle kterého je výstava určena především studentům, hipsterům a pamětníkům.

Z těch padesáti let se zhruba polovinu času hovořilo o bratrské pomoci a pravda zůstávala bokem. Na druhé straně, za tu druhou polovinu už bylo dost příležitostí popsat reálný stav. Čím se bude výstava na Špilberku odlišovat od jiných, podobných?
Právě tím druhým pohledem. Přál bych si, aby to byla atmosférická, vizuálně velmi přitažlivá expozice, která dá příchozím dost možností uvědomit si celý vývoj, nejen samotné událostiIMG 20180228 143717 ze srpna 1968, ale to, co se dělo před nimi a hlavně to, co nastalo potom. A především bychom chtěli ukázat, v jaké pozměněné podobě se takřka ještě v reálném čase události prezentovaly obdobně jako v orwellovském světe. A myslím, že pro mnoho lidí bude velmi překvapivý závěr výstavy, kdy jim nabídneme ukázky toho, jak dnes, kdy si myslíme, že už jsou karty jasně rozdané, dokáží nejrůznější extremistické skupiny pokrouceně a manipulativně historické události upravovat a přenášet.

Jak bude výstava koncipována?
Rozsahem zabere sice jen čtyři sály Galerie Jih na Špilberku, obsahem bude ale velmi bohatá. Její první část se bude věnovat 60. letům, kdy ve společnosti byla patrná rozvolněnost, nadšení, naděje. To slovo naděje je tam to nejdůležitější. Po těžkých padesátých letech, procesech, velké krádeži v podobě měnové reformy, přichází generace, která už se cítí trochu oproštěná od druhé světové války a slyší na nové myšlenky. Což se projevovalo v náladě celé společnosti. Nebudou tu chybět ikonické hračky výtvarnice Libuše Niklové, užitý design, výrobky typu brusel, zastoupena tu budou vybraná umělecká díla i „prase", legendární skútr Čezeta 501 jako symbol té doby.

Srpnová okupace byla bleskem z čistého nebe?
Příchod ruských a ostatních vojáků byl šok. Běžní lidé nevěděli nic o vyjednáváních, neznali zákulisí, jako bylo například jednání v Čierné nad Tisou, že československé hranice překročí cizí armády, věděli snad jen autoři zvacího dopisu. A najednou tanky v ulicích... Rád bych tam na unikátních snímcích Zdeňka Černého z Ivančic, které dosud nikde nebyly vystaveny, ukázal, jak spontánně lidé reagovali. Všichni táhli za jeden provaz – oproti událostem rok poté, kdy se už komunisté přesunuli na druhou stranu, proti vlastním lidem.
Srpen 68    002Bude vystavena i neblaze proslulá Bílá kniha, jejímiž autory byli anonymní sovětští žurnalisté a která měla objasnit, proč došlo k ozbrojené akci proti spřátelené mírumilovné zemi? Tu prý ani nešlo nikdy koupit a politruci ji jen rozdávali politicky spolehlivým osobám...
Pomyslný pohled cenzora bude tvořit gró výstavy. Vedle fotografií a dokumentů najdou návštěvníci oddělené symbolicky trikolorní páskou doklady toho, jak se konkrétní věci snažil komunistický režim prezentovat a pozměňovat. Vedle zmíněné Bílé knihy se budou moct například blíže seznámit s výroky z publikace Manifest pravdy, vydané nedlouho po invazi, jejíž autorem byl tehdejší ministr školství Jaromír Hrbek: „Strany a vlády pěti zemí Varšavské smlouvy prohlašují, že splnily svoji internacionální povinnosti, postupovaly přesně podle ducha i litery bratislavské dohody, poskytly ČSSR pomoc proti hrozící kontrarevoluci a chránily západní hranice společenství socialistických zemí proti možnému zásahu imperialismu a západoněmeckého revanšismu." Ta manipulace slovem byla neuvěřitelná.

Mnozí žurnalisté se však dlouho snažili referovat o dění pravdivě.
Studio brněnské televize vydrželo odolávat politickému tlaku nejdéle. Redakce byla roztříštěna na několika místech po Brně, a když už pak nemohli vysílat ani z Kojálu, dohodli se na spolupráci s rakouskou televizí, převáželi natočené pásky do Rakouska a odtud se vysílalo. Naopak zmíněné orwellovské parametry měla Vysílačka Vltava, která z východního Německa zásobovala české občany informacemi o přátelské pomoci – ukázku z jejího propagandistického vysílání z přehrávače zájemcům rovněž nabídneme. A o některých událostech, jako byl například protest osmi statečných v Moskvě, se prostě nepsalo vůbec.

Dotknete se i dramatických událostí roku 1969?
Zatímco v roce 68 komunisté drželi s občany, od Palachova upálení se snažili lidi od sebe naopak odsunout. Takže zatímco na jedné straně uvidíte snímky zachycující pietu pro Jana Palacha u mariánskéhoSrpen 69    015 sloupu na náměstí Svobody, do protikladu za páskou bude velkoformátová koláž s fotkami ze sjezdů, politické plakáty, nástěnky prvomájové vlaječky. Zdůrazněn bude i podíl Lidových milicí, jejichž příslušník s největší pravděpodobností zastřelil právě při protestech v srpnu 1969 na kraji Moravského náměstí mladinkou Danuši Muzikářovou. V tom byl podle mne největší posun: v roce 68 přišli cizí vojska, o rok později už šli Brňané proti Brňanům, proti vlastním lidem stáli otcové od rodin s páskou Lidových milicí, kteří si chtěli něco dokázat. V roce 68 se střílelo na periférii města, o rok později se protesty přenesly do srdce Brna a vše bylo mnohem akčnější.

A definitivně přichází doba normalizace...
Oficiální propaganda se jednoznačně snažila vše zlehčit a podat stylem: všechno je v pořádku, jen jste to špatně pochopili. Pro dokreslení celé situaci pustíme v rámci výstavy i proslulý televizní projev Vasila Biľaka z roku 71 (tzv. Psi brešú a karavana ide d´alej). Mizely nejen filmy a knihy, ale i řada skvělých projektů, které byly už takřka před realizací... Videomaping připomene ty, které se kvůli politickým machinacím nikdy neuskutečnily, nezačala se vyrábět třeba i čtyřválcová Čezeta Františka Pudila, ani Škoda 720 s italskými designery, to vše šlo do stoupy.

Často se ale tvrdí, že normalizace už byla docela v pohodě, nikdo se nestřílel, zdravotnictví bylo bezplatné...
Mezi exponáty ve čtvrtém sále bude rovněž Kronika Brna III, jejíž kronikář píše už od roku 1967 docela ostře proti SSSR a v tomto duchu popisuje i srpnové události. A pak je mezi stránky kroniky vložený průklepák s vysvětlením, kde si sype popel na hlavu, jak vycházel ze špatných informací... IMG 20180228 143634Tady by si měli návštěvníci uvědomit to ponížení každého člověka, který musel něco podobného napsat. A přesto dnes mohou po internetu běhat fotomontáže a články, jejichž autoři obhajují okupaci vlastní země, která poškodila několik generací, a vykládají okupaci z roku 68 jako záchranu před „pražským Majdanem". Ve čtvrtém sále proto shromáždíme informace o druhém životě událostí ze srpna 1968 v pojetí současné propagandy, která se neštítí vykrádat osobnosti a deformovat konkrétní historická fakta. Doufám, že se nám podaří vše vyjednat tak, aby na obrazovce byl ke zhlédnutí i nedávný dokument televize Rossija 1, hlásající třeba bezostyšně po půlstoletí vyvrácená tvrzení o nálezech zbraní určených pro státní převrat a zdůvodňující „bratrskou pomoc".

Výstava Rok 1968 v Brně očima cenzora začne v Galerii Jih brněnského Špilberku 21. srpna 2018.

(jih)

Autorem snímků je Zdeněk Černý, plakáty zapůjčil Vladislav Mařa.