Poezii nezadusí ani policejní svodky... a v tom je ta čeština krásná

MPBZ poezie všedního dne dokázali těžit už mnozí básníci... Zřejmě nikdo však ještě inspiraci nečerpal ve věci původem tak suché, nezáživné a ryze informativní, jako jsou zprávy policejních svodek. Přesto se našli dva nadšenci, Marek Picha a Kateřina Čadová, kteří objevili tuto zakopanou hřivnu, v roce 2014 poskládali výňatky ze 156 nejzajímavějších brněnských příběhů do veršů a protože pro svůj nápad našli na webu dost podobně smýšlejících lidí, dokázali sehnat i částku potřebnou k vytištění celé sbírky. Světlo světa od té doby Hořící pařez spatřil dokonce už třikrát. Podruhé poté, co první limitovaná sbírka s červeným puntíkem na přebalu vyvolala takovou poptávku, že si městská policie na vlastní náklady objednala dotisk druhé edice s puntíkem modrým, který bezplatně distribuovala mezi veřejnost. A naposledy vloni na sklonku roku ve výroční edici se zlatým puntíkem u příležitosti 25. výročí novodobé existence Městské policie Brno, kdy navíc přibylo symbolicky 25 nových básniček.

Vybíral je i tentokrát Marek Picha a hledal mezi případy, které strážnici zveřejnili za poslední tři roky. Únorová Šalina vám dnes představuje nejen jednoho z iniciátorů celého nápadu, Marka Pichu, ale i mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema. A hlavně vám nabízíme několik ukázek poezie, která rozhodně nikoho nezabije, ale která dokazuje, že v Brně mají pod (policejní) čepicí vtip, rozum, odvahu, pochopení i něžnou duši.

M. Picha: Nevysmíváme se, bavíme se společně
Nesmějeme se strážníkům, ale spolu s nimi. Baví nás vše, co se v Brně děje MPB 2a jak je možné o tom zajímavě informovat. Nevím o tom, že by tohle dokázali jinde v republice, říká s úsměvem nad třetím vydáním Hořícího pařezu Marek Picha. Se svodkami brněnských strážníků se setkal na internetu, kde jsou volně dostupné, a zalíbily se mu. Nejde jen o suché svodky s očesanými údaji, ale o barvité popisy se spoustou detailů, upřesňuje Picha.

Kdy vás napadlo převést svodky do básní?
Někdy v roce 2013. Přišlo mi to vtipné a chtěl jsem oddělením slov a zpomalením čtení tu vtipnost zdůraznit.

Od počátku jste nebásnil sám, ale s Kateřinou Čadovou. Oba jste se věnovali téže zprávě, nebo jste si každý vybral jinou, nebo jste pracovali společně?
S Katkou jsme si rozdělili práci. Řekl jsem jí, které měsíce a roky jsem už prošel, a na co by se mohla podívat ona. Asi ve dvou případech jsme nad výsledkem diskutovali a hledali ideální řez, jinak jsme nic neřešili.

A stalo se, že jste si vybrali stejnou zprávu, z níž jsou pak ve sbírce dvě básně, nebo jste se pak rozhodli, že jedna je lepší?
Pokud si pamatuji, prolnuli jsme se asi jen jedenkrát. Nevybavuji si, zda je tato konkrétní báseň i ve sbírce. Vybavuji si ale, že vyhrála kratší, úspornější varianta básně.

Odhadnete, jaké procento ze zpráv ve svodce zbásníte a jaký zůstane odpad?
Rámcově? Dvě básně z měsíce. Má-li každá svodka průměrně 3 zprávy o jednom odstavci, jsou to dvě básně z nějakých 80 odstavců. Dodávám, že v tom zbytku se pak ještě skrývá něco kvalitní umělecké prózy, ale ta je pro nás nepoužitelná. Příběh je někdy moc dlouhý, zajímavé výrazy příliš daleko od sebe, a to vše zveršování svodky brání. Nedá se to prostě oříznout a rozbít tak, aby to šlo učíst se zřetelem ke každému slovu.
MPB3

Policejní svodka nejsou vždy jen trochu raritní události, někdy jde bez nadsázky o život nebo o velmi vážné věci... I do toho se pouštíte?
Samotné téma není rozhodující, jde o způsob podání. Pokud je to vážné téma, je pro nás zajímavé jen tehdy, je-li ono vážné téma podáno zajímavým jazykem, obsahuje patos nebo se dá absurdně oříznout. S veselejšími tématy je méně práce, příběh sám je dost poutavý a snese přímočařejší přístup.

Očekával jste takový ohlas?
Vlastně nevím, protože si nevybavuji, že bych se kdy nad nějakými očekáváními u kterékoli své veřejné aktivity vůbec zamyslel. Hm. Tyhle věci dělám proto, že mě baví a dělám je tak dlouho, dokud mě baví. Ale zájem mě těší a je samozřejmě snazší pokračovat v něčem, co se lidem líbí a oni vám to řeknou.

Kterou z básní máte vy osobně nejraději a proč?
senior připravil holubovi občerstvení
a ten poté sám
z bytu
vylétl

Proč? To by bylo na dlouho. Je to o dobrém skutku, ale ne o nějakém zjevném hrdinství. Aktéři jsou křehcí, bezbranní (senior, holub). Nic se tam vlastně nestane, jen je to celé milé. Absurdní humor je patrný ve volbě slov (připravil občerstvení), cítím tam trochu toho transcendentálního přesahu (sám vylétl). Báseň není dlouhá a po rozbití do veršů to graficky taky vychází uspokojivě.

Svodky vydávají i hasiči, záchranáři, Policie ČR... Budete pokračovat, nebo jsou ty brněnských strážníků jiné?
Ty brněnské městské policie jsou dramaticky odlišné. Obsahují více slov, adjektiva, detaily, zajímavý jazyk, příběhy, někdy i poučení.

J. Ghanem: Varovat, odrazova a informovat

hlavaJsme instituce se smyslem pro humor, tvrdí o Městské polici Brno její mluvčí Jakub Ghanem. S policejními a jinými svodkami se setkával původně jako novinář, už několik let je ale tvoří sám (s týmem kolegů tiskového oddělení). „Je to neuvěřitelně tvárný materiál. Prostřednictvím policejních případů je možné bavit, varovat před nebezpečím, odradit od páchání kriminality nebo informovat o zajímavých souvislostech," říká.

Kdy jste se dozvěděl o tom nápadu? Nebál jste se, jak to přijmou vaši nadřízení?
Při práci musím sledovat i internetové sociální sítě. V počátcích se básničky objevovaly jen na Facebooku, kde upoutaly rychle takovou pozornost, že nebylo možné to přehlédnout. Ve chvíli, kdy vyšel o Městské Poezii Brno první článek v novinách, se spustila doslova mediální smršť a o názor městské policie se zajímala regionální, celostátní, ale dokonce i zahraniční média. Obavy z reakce vedení jsem neměl. Myslím, že jsme, pokud se to tak dá říci, instituce se smyslem pro humor. Má ho i tehdejší ředitel, dnes hejtman Jihomoravského kraje, pan Bohumil Šimek. Oba jsme naopak finančně přispěli na vznik sbírky a přidali se i další kolegové, například vedoucí největší služebny Radek Hála. Hořící pařez u nás sháněly desítky lidí a v podstatě se zcela přirozeně stal naším prezentačním předmětem.

Ve sbírce jsou jen vaše zprávy, nebo i vašich kolegů či předešlých mluvčích?
Sbírka sahá až do roku 2007. Sám jsem u městské policie sedmým rokem, takže kromě současných kolegů Pavla Šoby a Michala Simandla se v ní dají najít i kuriozity, které psali naši předchůdci.

Neměl jste strach, že se vám bude někdo smát?
Kdepak. Velmi se mi líbila věta tvůrce Marka Pichy, který řekl, že se editoři sbírky nesmějí strážníkům, ale spolu s nimi, protože je baví, co vše se v Brně děje a jak je možné o tom referovat.

Co máte na sbírce nejraději?
Od počátku se snažíme do policejních zpráv vmísit i hravé pasáže, aby se případy vzájemně odlišovalyUNOR a byly čtivé. Musím ale přiznat, že mě překvapilo, když si toho Marek s Katkou začali v takovém rozsahu všímat a nabalili na sebe několik tisíc fanoušků. Ve sbírce se na jednu stranu objevují vtípky, které jsme do textů propašovali záměrně, ale také komické pasáže, které objevili autoři Hořícího pařezu netradičním členěním nebo výběrem dané pasáže či vytržením z kontextu. U těch se bavím často nejvíc.

Jak dlouho jste u městské policie a odhadnete, kolik svodek a zpráv jste za tu dobu napsal?
Letos jsem zahájil sedmý rok na pozici tiskového mluvčího a případů jsem za tu dobu napsal okolo pěti tisíc.

Jsou nějaká pravidla, jak musí zprávy ve svodce vypadat, co musejí a co nesmějí obsahovat?
Musí samozřejmě za všech okolností zůstat pravdivé a v jistých případech nesmí vybočit z policejní terminologie. Snažím se ale o to, aby byly co nejzajímavější pro novináře i veřejnost. Slýchám, že je pojímáme jinak než ostatní mluvčí v republice, z čehož je patrné, že ten rámec žánru je buďto poměrně volný, nebo jsme z něj my někam vybočili :)

Nedivíte se někdy, co podle své zprávy najdete druhý den v novinách? I novináři často básní...
Musím připustit, že citace uvedené pod mým jménem se opravdu někdy poměrně zásadně liší od toho, co jsem novináři řekl. Jsou to ale výjimečné případy bez zlého úmyslu, všichni děláme chyby. Některé omyly jsou i úsměvné, třeba když mě nedávno přední deník v rozhovoru nedopatřením uvedl jako šéfa strážníků. Smál se tomu i náš současný ředitel.
opicak-v-tricku brunhilda horici-parez mestska-poezie SLIDER

A vzpomenete si, která zpráva vám dala nejvíc zabrat? Některé věci se přece jen nepíší úplně lehce?
Obecně jsou to zprávy, kde je oběť pod soustavným fyzickým nebo psychickým útlakem jiného člověka nebo kde trpí děti, případně v nich figurují jiné nevinné oběti. Říká se, že člověku časem otrne, ale mám pocit, že si je beru spíše o něco osobněji.

Která je vaše nejoblíbenější báseň?
Oblíbených je víc, ale mám rád například jednu, v níž Marek s Katkou objevili nezamýšlený rým: MPB4

podle svědků vyvolal útočník 
roztržku kvůli
klobáse
která se
na jeho vkus
vařila
až příliš dlouho

 

Hořící pařez – Městská Poezie Brno

Je sbírka poezie, která vznikla na základě zpráv ze svodek Městské policie Brno. Autoři vyňali pasáže, které si podle nich zasloužily pozornost, a aby zdůraznili pointu nebo nečekanou volbu slov, rozdělili je do volných veršů. Neměnili slova, ani jejich pořadí, pouze vynechali interpunkci a zmenšili velká písmena na začátku vět. Původní sbírka obsahovala 156 básní, výroční vydání bylo doplněno o 25 nových textů. Název Hořící pařez vznikl prý podle zprávy zveřejněné na webu brněnského deníku. Když se řekne, že hořel pařez, všichni to mají spojené s Brnem, zdůvodnil Picha výběr názvu, i když by bylo možné v knize najít řadu poetičtějších spojení.

parezy-hromadka2Hořící pařez doprovázejí ilustrace Aleny Oswaldové vystupující pod pseudonymem Brunhilda. O sazbu a grafickou úpravu se i tentokrát postarala designérka Helena Jakoubě. Stejně jako Marek Picha i ony se opětovně podílely na vzniku sbírky ve svém volném čase a bez nároku na honorář. „Je to moje srdcovka. Fascinuje mě, jak organicky vzplanul a hlavně že vydržel takhle dlouho hořet. Pařez mi dal představu o tom, co všechno se při policejní práci děje. Všechna čest brněnské městské policii, že o tenhle oheň pečuje a hlavně za jejich, mnohdy avantgardně poetickou, práci," shrnula Brunhilda.

(jih)

Každý může být básníkem...

Vyzkoušejte si své umění na originále náhodně vybraných zpráv z poslední doby, které se objevily ve svodkách.


Podnapilý cestující prý blokoval noční spoj, hrozí mu vysoká pokuta

Čekal na autobus noční linky, a když ho uviděl, podle svědků hodil na silnici popelnici, aby prý měl jistotu, že mu spoj neujede. Tak si údajně počínal muž, který chtěl krátce po půlnoci odjet ze Žebětína. Na zastávku proto vyrazili strážníci. Řidiče dopravního podniku, který ho kvůli zjevné podnapilosti vykázal z vozu, už před tím muž neuposlechl a na sedadle setrval až do příjezdu hlídky městské policie. Autobus se zřejmou nevolí opustil až po důrazné výzvě strážníků. Svoji totožnost jim odmítl prokázat a dožadoval se, aby ho strážníci odvezli domů. Jeho osobní údaje vyšly najevo až na služebně republikové policie, kam ho strážníci dopravili. Odhodlaně prohlásil, že podá na řidiče autobusu trestní oznámení, protože prý nezastavil přesně tam, kde on chtěl. Noční jízda třiačtyřicetiletého muže teď bude mít dohru u správního orgánu. Za neuposlechnutí výzvy úřední osoby mu hrozí pokuta až deset tisíc korun.


Pes jel za svou matkou tramvají, cestu mu nevědomky zhatili tvůrci jízdních řádů

Obdivuhodný orientační smysl prokázal velký černý pes, na něhož strážníky upozornili dispečeři dopravního podniku. Osamocené zvíře přicestovalo včera ráno tramvají linky číslo pět na Mendlovo náměstí. Svým urostlým tělem budilo respekt u cestujících i u řidiče, jinak ovšem bylo přítulné. Přesvědčili se o tom přivolaní strážníci, kteří psa bez problémů vyvedli na ulici a spojili se s majitelem, jehož telefonní číslo si přečetli ze známky na obojku. Když se čtyřiapadesátiletý muž dostavil za hlídkou a strážníci se zajímali, jak se pes sám ocitl v tramvaji, dozvěděli se, že proklouzl zavírajícími se vchodovými dveřmi domu v Zábrdovicích. Potom pravděpodobně doběhl na zastávku a nastoupil do tramvaje, kterou s majitelem obvykle jezdívá. Muž totiž se psem dochází ke známým, kteří vlastní fenu, z jejíhož vrhu pes pochází. Psího cestovatele ovšem zradila nepravidelnost v jízdním řádu. Tramvaj totiž nezajížděla až na Poříčí, jak je zvyklý, ale končila už ve smyčce na Mendlově náměstí. Strážníci usoudili, že k nápravě majitele protentokrát postačí domluva.