Jsme produktem Velkého třesku? Dozvíte se na hvězdárně

DSC01290Nebe poseté hvězdami či vodopád Perseid obrátily v létě naši pozornost od přízemních starostí. Co nového ve vesmíru, odpovídá ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Můžu jako laik identifikovat nějaký meteorit na zemském povrchu, třeba v přírodě? Určitě by to byl krásný suvenýr.
Poznat meteorit není jednoduché a definitivní jistotu máte až po důkladném rozboru. Teda ledaže by spadnul přímo před vámi. Což je jako výhra v loterii. Na první pohled vypadá jako černý, opálený kámen. Uvnitř může mít podobu „klasického" kamene anebo taky železa. Většinou nemá ostré hrany (byly opáleny během letu atmosférou), tedy pokud se rozpadl za letu nebo během pádu. Mnohem snadnější je ho koupit. Ale dobře se hledá třeba na poušti anebo ještě lépe v Antarktidě – když je na ledu nějaký černý kámen, musel spadnout z vesmíru. Takže tam jezdíte na sněžném skútru a sbíráte. Většina meteoritů v dnešních sbírkách jsou právě odtud.

Kromě meteoritů občas spadne na zemi i nějaký létající talíř. Jeden jsem alespoň viděla poblíž brněnské hvězdárny...
To ovšem není skutečný vesmírný koráb. Jedná se o tzv. fotospot. Minulý rok jsme instalovali „model" létajícího talíře, aby měly děti radost, že skutečně existují. Spojili jsme to s kampaní, do které se zapojila i městská policie. Musím říct, že hodně lidí uvěřilo, že skutečně něco u hvězdárny spadlo.

Jak jde skloubit práce senátora s prací ředitele hvězdárny?
Obě profese lze skloubit, jen si musíte vše dobře plánovat. Navíc mám v Senátu na starosti kosmické aktivity, takže se mi obě práce krásně prolnuly. Například bych rád v Brně otevřel kancelář Evropské kosmické agentury, která by připravovala pobídky pro místní firmy.

Jaké aktivity může tak malá země, jako je Česká republika, provozovat?
No, hlavně z toho může mít samé výhody. Přímo v Praze sídlí centrála navigačního systému Galileo.DSC02604 Čeští vědci i soukromníci mohou získávat data sbíraná družicemi Evropské kosmické agentury k výzkumu i komerčním účelům. Nejde tedy o to stavět umělé družice (ale i tam se můžeme podílet a být za to dobře placeni), ale využívat stávající infrastruktury k nejrůznějším projektům. Z takových projektů bych rád vyzdvihl projekt GINA Systém pro záchranné jednotky, dále GISAT dálkový průzkum Země a podobně. Podporujeme firmy, které mohou něco dodávat pro kosmické technologie, a firmy, které využívají shromažďovaná data.

Slýcháme poslední dobou nové teorie na vznik vesmíru. Hovoří se třeba o temné energii, o temné hmotě... Znamená to, že staré dobré teorii velkého třesku odzvonilo?
Určitě neodzvonilo. Zatím vše do sebe pěkně zapadá. Temná energie ovlivní naši vzdálenou budoucnost. Vznik vesmíru si představuji jako hrobově tichou, naprosto temnou událost. Najednou bylo všechno – čas, prostor i hmota. Vše se rozběhlo a celá budoucnost byla určena. I my jsme produktem velkého třesku. Každý atom našeho těla totiž vznikl buď krátce po velkém třesku anebo ho vytvořily hvězdy. 

Digitárium odkrývá tajemství vesmíru

V provozu je čtvrtým rokem a jeho nabídka je stále atraktivnější a přitažlivější. Digitárium na brněnské hvězdárně se stalo pro nás,Incoming 4 pozemšťany okem i bránou do vesmíru a i letos na podzim zve na unikání pořady. Nechte se v jeho sále pohltit obrazem a zvukem. Série speciálních projektorů v kombinaci s desítkami počítačů dokáže vykouzlit na projekční ploše o průměru 17 metrů překvapivě věrný model vesmíru. (A pokud neholdujete astronomii, najděte si v nabídce některý z pořadů, v nichž se přenesete na jiná těžko dosažitelná místa – pod vodní hladinu, dovnitř lidského těla, blízké budoucnosti nebo minulosti či mikrosvěta...


Sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let?

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor,10 SaturnFlyBy je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?!

Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení 5 LaserCannonsproducentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. Je jedním z vítězů mezinárodní přehlídky Fulldome Festival Brno 2017, Hvězdárna a planetárium Brno je přitom prvním planetáriem v Evropě, které jej uvádí. České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru.

Premiéra 7. října 2017.


Robinsonka a robůtek zahradníkem

Tak se to přece stalo! I když jste několikrát restartovali počítač a nakonec převzali ruční řízení,Ukazky designu VYSTUP Z KAPSLE tvrdému dopadu přistávacího modulu na měsíční povrch jste nezabránili. Žijete, také skafandr vypadá neporušený, většina zařízení však zkáze neunikla. A tak nezbývá než se pěšky vydat za záchranou. Dokážete to?
Prožijte spolu s hlavní hrdinkou Sárou a jejími průvodci jedinečné dobrodružství na staré měsíční základně u Hadleyho brázdy, kde před více než sto roky přistála výprava Apollo 15. Podaří se trosečnici zprovoznit starou základnu? Pomůže jí dobrosrdečný robůtek 54-L 50-G přezdívaný Labi, jinak také vášnivý zahradník? A nezkazí celý plán na záchranu až nepříjemně zvědavý H-Ugo?

Nebojácná Sára je vlastně takový vesmírný Robinson Crusoe. Spadla na Měsíc a musí počkat,Adelka74 až si pro ni přiletí záchranná kosmická loď. Jestli to zvládne, dozvíte se v představení Robinsonka, které vzniklo za spolupráce Hvězdárny a planetária Brno a Charta Lintea. Hráli a namluvili herci Městského divadla Brno, scénář a režie Petr Hloušek. Součástí představení je stručná procházka Sluneční soustavou a také prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd a nejnápadnějších souhvězdí.

Premiéra 7. října.

Vstupenky do Hvězdárny a planetária Brno lze koupit přímo na Kraví hoře, v centrálním předprodeji na Panenské 1 nebo prostřednictvím stránek www.hvězdarna.cz/program